Mooring Campsite – Siavonga – Kiambi – Gwabi Lodge – Lusaka

Cesta je dlouhá, ale relativně slušná, asfalt s dírou tu a tam. Jedeme po  hlavním tahu mezi Botswanou (a potažmo JAR) a Lusakou, takže je plná náklaďáků a mikrobusů. Po několika měsících na prázdných slinicích Namíbie a Botswany je to velkej nezvyk. Cestu přerušíme v Moorings Campsite a ráno vyrážíme pozdě, protože prší a z vyhřátého klobouku se nám nechce. Nablížíme se k Lake Kariba, jediný přehradě na řece Zambezi, kterou za obrovskýho úsilí (stavěli ve 45 stupních!!) postavili v roce 1956 a několik desítek dělníků je zabetonovanejch v přehradní zdi. Taky to byla to největší přehrada svýho druhu na světě svý doby, má cca 5 tis. čtver.km. Kempujeme na pláži, která je červená, děláme si oheň a koukáme na hvězdy. Ráno zase prší – nějak se to tu obrátilo a místo odpoledne prší ráno a tak balíme mokrej stan a vyrážíme k přehradě. Přehrada je zase mezi Zam a Zim, takže musíme nechat na hranicích pas, dostaneme papírek s razítkem a sjedeme dolů na hráz..  Je to pěknej industriál. Když se vrátíme zpátky, tak nám oznáměj, že sme neměli povolení tam jet autem (přitom nás tam sami pustili) a že chtěj vidět papíry a kdesi cosi.. Nakonec se dohodneme, že Petr Čech je taky Čech, oni fanděj Chelsea a my můžeme jet (i když teď Pýtr sedí na lavičce).. Dalším cílem cesty je  Lower Zambezi National Park, kde chceme jet na kánoe. Po cestě ze Siavongy potkáváme bělocha, kterej si kontroluje svoje auto, solidárně zastavujeme, ale pomoc nepotřebuje, zato nám pak v Chirundu radí kudy jet a nakonec za ním projíždíme poměrně nepříjemnej zatopenej úsek cesty (s krokodýlama a tak). Je to místní farmář a zve nás na kafe, když se nám prej bude chtít.. Nocujeme v Kiambi, kempu s krásným výhledem na  soutok Zambezi a Kafue, odkud sme chtěli jet na lodičky, ale dali volno všem průvodcům a tak nás posílají do Gwabi Lodge. V průvodci jsme si našli, že je nedaleko Chiawi Culture Village a tak se tam jedeme podívat, cesta je hnusná a 20 km jedeme asi dvě hodiny, což znamená, že do Lower Zambezi ani nedojedeme (park je zavřenej a tak to ani nemá cenu).. Culture village ne a ne najít – je super schovaná, asi fakt chtěj, aby tam někdo jezdil. Když ji konečně najdem, nikdo tam neni. Zato máme dost „culture“ s místňákama, když jim s Otíkem projíždíme před jejich barákama a hledáme ztracenou cestu. Všichni se pořád usmívaj a mávaj nám. Po cestě zpátky si uvědomíme, že vlastně jedeme kolem našeho farmáře a tak se stavíme na kafe. Maj krásnej pozemek na kopci, s výhledem na řeku a jsou původně ze Zim. Před deseti lety je policie vyprovodila z jejich farmy a tak přesídlili k Zambezi a pěstujou banány. Devět měsíců v roce v noci strašej slony, aby jim je nežrali.. Hustý. V Gwabi Lodge se ptáme na lodičky, zítra prý jede výprava a bude to levnější – 155 dolarů na osobu a den. Když vidíme, co přijelo overland truckem za posádku, tak měníme plán, rušíme lodičky a jedeme do Lusaky na Malawi ambasádu. Do Malawi, zřejmě jako jediný na světě, totiž potřebujeme vízum.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *