Khalagadi je v afrikans Kalahari.. To nás pro začátek zmátlo a my si mysleli ze jedem do nějakýho jinýho parku. Jinak je to národní park tvořící přírodní hranici mezi JAR, Namibii a Botswanou a je proslavený zejména velkým výskytem kočkovitých selem – jako třeba lvů, leopardů, gepardů, hyen a šakalůůůůůů.. Antilopy jako gemsbok a klipspringer, pštrosi atd. slouží jako jejich svačinka. V kempech, který nejsou oplocený, by prej člověk neměl po setmění vylejzat ze stanu, aby ho něco nesežralo. Na safari se jezdi brzo ráno, od 5.30 a pak navečer, kdy jsou zvířata nejčinnější. Prej. My jezdili furt, ráno, večer, přes den, ale velký výskyt kočkovitých šelem, zejména lvů, jsme nezaznamenali. V podstatě je všichni viděli kromě nás. Tu lvici se lvíčaty, tu dva mladý lvi, tu dva starý lvi.. ve dne v noci. A my ani jednoho. A protože leopardi neexistujou (krome jednoho nafukovacího v Mfubu lodgi v Zimbabwe), byla jediná kočka, která na nas zbyla, a tou byl gepard. A to hned 3x – jeden den matka a dve geparďátka, druhej den jiná matka a dve geparďátka žeroucí antilopu a poslední večer čtyři gepardi při západu slunce. Antilop, hyen, šakalů a jiné havěti bezpočet. Spaní ve stanu na střeše se osvědčilo, auto sme přebalili, tak aby sme mohli jednoduše vařit a postupně sme se začali s Otíkem sžívat. Kromě toho, že jsme zjistili, že nám teče kohoutek u nádrže na vodu, ta voda nám vyzkratovala elektřinu v zásuvce (byla 100% waterproof, jak říkali v servisu) a nefunguje nám jedna z baterek, se zdá být všechno v pořádku. Jo, a je pátek…
