Na Boží Hod překračujeme hranice s Botswanou. Poslední namibijský peníze utratíme v černošským obchodě u benzinky za základní potraviny – pivo, víno a chleba a po slabý půl hodince na hranicicích, vyplnění tuny formulářů, zaplacení silniční daně a hladkým průjezdu celnicí se ocitáme v Botswaně. Rozhodujeme se pro ještě jednu noc u Okavanga, tentokrát v Shakawe lodgi, kde mají pizzu!!! a pěknej kemp u vody. Ráno jedem na soukromou, hodinovou projížďku po řece a pak už svištíme směr Tsodillo Hills. Tsodillo Hills jsou chráněný Unesca a kromě nejvyšší hory Botswany skrývají i jedny z nejstarších jeskynních maleb na světě. Věrni tradici štěpánského výstupu na nejvyšší horu země zdoláváme v parném odpoledni nejvyšší horu Botswany, Male Hill, cca 1.400 m.n.m. a myslíme na naše kamarády, kteří levitují o 202 m nad námi na Sněžce. Výhledy sou nádherný, ale je vidět, že se na k nám blíží velká bouře. Kempujeme s výhledem na horu a vaříme kotlíkárnu, takže je jasný, že pršet bude jako vždy, když se snažíme o jídlo na ohni. Tentokrát je to ale jen takovej májovej deštíček, zato v noci přijde super bouře a my se budíme s vodou pod hlavou. Prší celou noc a přestává až kolem devátý, zkoušíme sušit věci, ale nesvítí sluníčko a tak balíme a jdem na Rhino Trail – trek, kde jsou vidět ty nejlíp zachovaný kresby. Bushmani kreslili nosorožce, žirafy i slony a antilopy,  taky tam jsou velryby a tučňáci, důkaz toho, že i v době 3000 před naším letopočtem hodně cestovali. Kreslili i sami sebe třeba jak tancujou s velkejma penisama, nebo lověj. Takovej facebook doby kamenný. Odjíždíme pozdě a tak ještě jednu noc kempujeme v Nguma Lodge, zvláštní místo, kde jsme úplně sami – sušíme si věci, odháníme dotěrný opice a brzy ráno vyrážíme do Maun. Města, o kterým si myslíme, že tam všechno koupíme a zařídíme a kde nám opravěj auto a vůbec. První noc spíme v kempu u hotelu Sedia, je levnej, maj tam bazén a točený pivo. Ráno se rozdělujeme Robo jede s Otesanem do Toyoty, Baru jde zařizovat další cestu – maj tu totiž super systém, člověk musí mít zabukovaný a zaplacený všechny kempy a vstupy do národních parků ještě než tam přijede. Navíc v jednom parku jsou třeba tři různý firmy, který kempy spravujou, takže je z toho obcházení, telefonování a papírování až až. Ale jsme v Africe, a tak po několika dnech zjišťujeme, že se vlastně dá všechno zaplatit až u brány toho danýho parku a navíc teď není sezóna, takže ani nemusíme mít rezervaci, a aspoň část toho šílenýho plánování odpadá. Otesánkovi v Toyotě vyměněj klínovej řemen a za těžký prachy benzínovou pumpu a v jiný garáži mu svařej výfuk, takže je do Novýho Roku jako ze škatulky. Si myslíme. To ještě nevíme co nás čeká.