Etosha National Park

This slideshow requires JavaScript.

Bájná Etosha plná slonů, žiraf, nosorožců, antilop, zeber a pakoňů. Tak jsme si ji představovali už od Kalahari. Vjeli jsme do parku ze severu a hned u brány po nás paní policajtka chtěla něco jako naši dálniční známku, kterou prej musíme mít – zřejmě jsme ji zaplatili na hranicích, ale páni celníci si vzali jenom peníze a papír nám nedali. Úporně se s ní dohadujeme, je za to pokuta asi 1500 Kč, nakonec nás nechává projet jenom s varováním. Po Etoshe může každej jezdit vlastním autem, po vyznačených cestách a jsou tam tři kempy ve kterých se dá spát – Namutoni, Halali a Okaukujejo. Kromě kempování tam mají i chatičky, bazén, restauraci a bar. Ideální čas na pozorování zvířat je brzo ráno a pak pár hodin před západem slunce, když už není  takový horko a zvířata se začínaj pohybovat . K dispozici je mapa s vyznačenejma waterholes, kam choděj zvířaci pít a který sou v období dešťů v podstatě na prd, protože je voda všude. Asi proto tu není moc lidí. Naše safari startujeme 25 žirafama, jsou všude a jsou roztomilý. V Namutoni se potkáváme s Francouzema, co známe z Kalahari, dávaj nám tipy kam jet a zvou nás na návštěvu k sobě do Chamonix. Večer toho moc neujedeme, hned u cesty vidíme mrtvou antilopu a hyenu a supi jak kolem ní krouží. Hyena se bojí a  my čekáme asi dvě hodiny, než se odváží se přijít nažrat. Máme ji asi metr od auta a je slyšet, jak chroupe kosti nebožtíka antilopy. Druhý den se přesouváme do Halali a odpoledne jedeme na kolečko, který se jmenuje rhino drive. Nikde nic, všude samý stromy, na silnici hovna.. Najednou vidíme na okraji silnice malý  auto, jak na nás zuřivě ukazuje, ať zpomalíme, hledáme ,na co koukaj a najednou ho vidíme. Slona. Na silnici, přímo proti nám, jak si to švihácky štráduje k nám. Rychle parkujeme, vypínáme motor a je v nás malá dušička. Slon nejdřív očuchá auto před náma a pak jde k nám. Máme v autě pomeranče a ty maj sloni mooooc rádi. Ani nedutáme, je slyšet jen zrychlený tlukot našich srdcí a ve zpětným zrcátku vidíme jak slon Otesánka lechtá na zadních dveřích chobotem. Po několika minutách ho to přestane bavit a zmizí do džungle. Druhý auto k nám popojede, oba zelený strachy asi jako my, Italové, a gestama ukazujou, že jim lepilo.. J  Mno. To ještě netušíme, že bonus přijde vzápětí, kdy zjistíme, že Otesánek přestal startovat. Než jsme vyjížděli, tak nám kiksnul u recepce, ale povedlo se to nahodit – teď už ne. A tak sedíme a doufáme, že okolo pojede auto, co nás roztáhne a že slon se už nevrátí. Asi za půl hodiny slyšíme zvuk motoru  a přijíždí nejmenší auto na světě – Opel Corsa. Moc se jim nechce, slon je stále v dohledu, ale nakonec nás roztáhnou asi na třech metrech. Po cestě do kempu ještě vidíme jednoho nosorožce a večer trávíme diskuzí s chlápkama od Landroveru, cože to je za problém. Ujišťujeme se, že startér a druhej den ráno jedem do 170 km vzdáleného Outja do servisu. Taky sio večer grilujeme kuře, na který se už dva dny těšíme(oba večery pršelo, tak sme nemohli udělat oheň) a který je nakonec super hnusný. Landrover boys nás ráno roztáhnou a po cestě  vidíme dva krásný lvi, ale nemůžeme u nich zastavit, když nemůžeme vypnout motor. Chjo. Naši první lvi z rychlíku. Na hranicicích parku nám chtěj vzít všechno maso (zřejmě místní sport), ale přemluvíme je, že jedem jenom na otočku. Samozřejmě je sobota, Otesánek nikdy nemá problémy ve všední den. Autoservis je zavřenej, ale místní nás pošlou k mechanikovi, co startér vyčistí a vymění. Tadááá. Vracíme se do parku a večer ještě vidíme dvě lvice, co se povalujou u silnice. Další den je hrozný horko, jedeme hrozně dlouho, sme vopruzelý a kromě antilop, zeber, a tuny žiraf nevidíme nic zajímavýho. Večer se přijde napít pár kudu antilop, vidíme hyenu a pak už jedem do kempu. Jdeme spát o hladu, páč si vaříme v kotlíku, příjde bouřka a jídlo máme ještě polosyrový. Zato ráno, potom co se to vařilo celou noc, máme jídlo hotový na dva dny. Naše poslední ráno v Etoshe, vstáváme brzo a za pár kilomterů vidíme v dálce něco co vypadá jako divný stádo antilop. Zastavíme a zjišťujeme, že tam jsou lvi. Hodně lvů. Konkrétně 20 lvů – dva samci a osmnáct samic, koukáme na ně dalekohledem, jak se povalujou na pláni a pak jim nadjíždíme, když se celá smečka začne pohybovat směrem ke stínu. Jsou nádherný, jdou přímo kolem nás ( a dalších šesti aut, který se tam nahrnuli). Obzvlášť ten jeden lev je velkej fešák. Pak se schovaj mezi stromy a až na dvě lvice jsou fuč. Dáváme Etoshe sbohem a míříme na východ. Bushmansland volá.

One thought on “Etosha National Park”

Leave a Reply to Marthy Cancel reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *